Prosinec 2014

14.12. zmizela

15. prosince 2014 v 2:42 | ja
Moji milí,
stala se mi zcela nepravděpodobná příhoda.
Hned na začátku vás prosím, abyste byli shovívaví. Chci si to napsat hned v euforii, o něco později to už bude jiné a kouzlo se ztratí.
Včerejší večer byl pro mě otevřený. Venku strašnej hic, vevnitř hlasitá mexikánská hudba, seděl jsem osamocen na pohovce ve společenský místnosti, zaskajpoval jsem domů, napsal článek... A čekal, jestli se ozve Gisela, protože slíbila, že by mě vytáhla do města. Snažil jsem se jí vysvětlit, že whatsapp mi bude fungovat jen tady, že jestli si přesně nepopíšeme místo setkání, už se ve změti ulic pravděpodobně nenajdeme. Nebylo ani úplně jasné, jestli mi rozumí, protože ona sice říká, že angličtině rozumí, ale žádná sláva to není :-)
Konečně jsem se dozvěděl, ve kterém podniku budou, jak se tam dostanu, a mohl jsem jít. Ještě jsem jí napsal, že kdyby mě nenašli do deseti minut domluveného času, tak ať se na mě vykašlou a užijou si večer sami.
Došel jsem k bloku restaurací s venkovním posezením zaplněným téměř do posledního místa. Hlasitá zábava přehlušovala dokonce i pekelný hluk nekonečného proudu autobusů, projíždějících kolem. Čekal jsem před vchodem pár minut. Za vysokým železným plotem se objevila dívka v černých kraťáskách a bílém topu (říká se tomu tak, žejo?), v balerínkách, s černými vlnitými vlasy končícími někde pod ňadry. Zaregistrovala mě, zazubila se a posunkem se mě otázala "Ty jsi Jay?" Přikývnul jsem a taky jsem se zazubil ;-)
Zavedla mě ke stolu, kde už seděli její přátelé - Tom Cruise, Vin Diesel a Jessica Alba (jako vážně, z 80 % tak opravdu vypadali :-D ). Diesel a Cruise byli Italové. Objednal jsem si caipirinhu a začal odpovídat na její otázky. A taky jsem se ptal. Místy se musela podívat do překladače, protože si anglický výraz nedovedla vybavit.
Povídala mi o svojí škole, o výzkumu, na kterém pracuje, o svojí rodině, zemi, lidech.
Najednou začal Cruise vykřikovat "múzika eletrónika, téchno, minimal". Tance se mu zachtělo. Celý večer opakoval, že dneska pije tequilu, protože po tequile se zapomíná. Pozítří odjíždí, Jessicu tu asi nechá, Jessica je totiž místní, stejně jako Gisela.
(zmenil jsem komp, odted bez diakritiky)
Ve zdejsim meste je jedna vyhlasena ctvrt, ve ktere se odehrava divoky nocni zivot. Rika se ji Lapa. Tam pry najdete vsechno. Bylo neco po pulnoci, kdyz jsme sedli do auta a zamirili do Lapy. Do malickeho Picanta se nas veslo vsech pet, i kdyz natesno. Jessica ridila jako Ayrton Senna, propletala se zkusene mezi autobusy a taxiky, projizdela cervene na semaforech a delala vsechny ostatni veci, ktere tu ridici delaji. Kdyz ji pri jednom prudkem brzdeni zhasnul motor, vsimnul jsem si, ze aby znovu nastartovala, vyndala klic z kapsy, nasadila do zamku, otocila jim, vyndala a strcila do kapsy. Takhle to prece nefunguje! :-D No nic.
Projizdeli jsme pomalu mezi davy lidi. Vsichni respektovali pravo silnejsiho, tedy pravo auta prejet chodce, a vsichni se tudiz autum poctive uhybali. Temer na kazdem rohu stal cervene blikajici policejni vuz. Hledali jsme misto k zaparkovani, holky se vzrusene rozhlizely kolem a koukaly po lidech.
- This is Lapa. You should be very careful in Lapa.
Zaparkovali jsme. Nejaci lide vyskocili ze stinu stromu a zacali se s Jessicou o necem divoce dohadovat. Po hlasite vymene nazoru se vsichni zklidnili. Vysli jsme do ulic. Jessica mela na nohou lodicky, nekolikrat za cestu ze zasekla ve skulinach zdejsi dlazby. Obe holky si ke svym dvema pokladum v podprsenkach pridaly i mobily a penezenky. Gisela nas vedla, rozhlizela se zasnene vsude kolem. Vzdy, kdyz jsme dosli k cloveku, ktery spal ponekud neprirozene (v kvetinaci, v kontejneru, a nebylo jich malo...), rekla svoje -You know, this is Lapa-. Vsude kolem se ozyvala latinskoamericka hudba, karnevalove rytmy, nebylo pomalu slyset vlastniho slova. Mezi lidmi na chodnicich se jen tezce hledalo misto. Zkusili jsme nakouknout do nekolika podniku, ale Cruise porad nebyl spokojen, nenachazel tu svoji eletronicu. Najednou Gisela zajasala a rika, ze nedaleko je jedna zajimava ulicka a musime tam zajit. Bylo nutne projit tmavejsimi misty, obe holky se pozorne rozhlizely kolem. Kdyz uznaly, ze to bude bezpecne, probehli jsme stinem a ocitli se zase u lidi. Pred nami jsem uvidel schody, ale nebyly to obycejne schody. Kazdy stupen schodiste byl oblozeny keramickymi dlazdicemi s nejruznejsimi motivy. Vyfotil jsem si Cruise na schodech.
Pak ostatni opravdu zapadli do jednoho z podniku a my s Giselou jsme sli jinam. Povidali jsme si u sklenice caipirinhy tolik, co nam nase slovni zasoba dovolila. Kupodivu jsme probrali dost veci, samotneho me to prekvapuje.
- Chces dnes spat v hostelu nebo jit k nam? Ale nemam zadnou volnou postel...
Asi za hodinu a pul se ozvala smskou Jessica, ze na nas nedaleko ceka v aute. Dosli jsme k nim, Chlapci byli vytancovani, unaveni, ospali. Gisela vystridala Jessicu u volantu, takze jsem si taky sednul dopredu na misto spolujezdce. Ptal jsem se, proc se vystridaly.
- Ted pojedeme trochu dal a Jessica nema ridicak na auto...
Mrizovana vrata parkoviste v prizemi se zacala otevirat. Az po vystoupeni z auta jsem si ho mohl trochu lepe prohlednout. Zadni naraznik chybel uplne, po obou stranach mela mala Kia nekolik hlubokych sramu z boje v mestske dzungli. Vytah nas vyvezl do tretiho patra. V prostornem tripokojovem byte se unaveny Diesel po peti minutach svalil na parkety pod oknem, dal si pod hlavu posltar a spal takhle az do rana. Jessica pobihala po byte, Cruise take. My s Giselou jsme otevreli lahev Santa Dose. Zatimco vsichni uz spali, my dva jsme si povidali, jeste hodinu po rozedneni.
- Are you tired?
Chytila me za ruku a odvedla do sveho pokoje...

2.12. poposedlej

2. prosince 2014 v 17:50 | já
- Ahoj. Co děláš, jak ses dneska měla?
- Pouštím si něco na dobrou noc :-)
- A to něco je...?
- Ty :-)
- Cože? Jak tomu mám rozumět? :-)
- Ale ty si o mně budeš myslet hrozný věci... :-D

Poslala mi odkaz na video. Na písničku. Od nějakýho Ektora.

Posedlej kozama,
posedlej prdelí,
posedlej nohama,
posedlej celej den,
celou noc, jako před deseti rokama,
omluv mě za ten můj mrdací apetit chorýho hovada,
nejde to ovládat nemůžu za to, mám to tak už od mala,
jenom tě vidím jak procházíš kolem a stojí ve vteřině,
koukám se dolů a říkám už zklidni se, vidí to debile,
představuju si tě na čtyřech,
proto se tvářím tak nevinně,
vytáhnu pistolku začne to stříkat
a tebe to nemine,
zažijem společně divoký západ,
rozjedu mašinu, nebudeš chápat,
voba dva mokrý po minutě,
jako po hodině v sauně
...
(dál text obsahuje slovo "pipinka", takže jsem ho musel utnout, protože takový výraz na můj blog nesmí :-D )


(myslím že (ne)jedna má čtenářka se právě smíchem počůrala)
-------------------------------------------

Jayi, ty a lovec? Vždyť ty jsi spíš takový plyšáček malý :-D
-------------------------------------------

Zkrátka, každá mě zná jinak a má o mně jiné představy. Podle mě je to takto v naprostém pořádku ;-)