30.1. střídání stráží

30. ledna 2014 v 1:27 | já
...snad k těm připomínkám z komentářů.

- Ano, jsem téměř stejný jako v den maturity. V tom je právě zakopaný pes ;-) Správně bych měl být už úplně jinde - tzv. "dál".

- Ne, můj život, ačkoliv byl doposud značně virtuální (a určitě i dál bude a nevidím v tom problém) není "prázdný", prostý příběhů, vzpomínek, mnohotvárnosti. Můžete mi namítnout, že ten opravdový život je tam venku. Měl jsem takový mix. Virtualita mi hodně pomohla poznat pár lidí hodně do hloubky. Opravdu hodně. Ne(na)psat si s nimi nekonečné romány přes icq a nesledovat jejich virtuální projevy, nikdy bych je takhle hluboko poznat nemohl. Naučil jsem se tím i odpozorovat velmi jemné nuance v jejich chování a většinou mě i vedl jakýsi šestý smysl - dozvídal jsem se o událostech v jejich životech téměř ještě dřív, než se staly :-)
Má to samozřejmě i své velmi stinné stránky. Leč vše je spolu provázáno, povahou počínaje (tou hlavně) :-)
Vyhovuje mi trávit spoustu času o samotě. Někdy je toho času ovšem až moc a chybí možnosti, jak ho zkrátit, hlavně s kým.

- Jakou výhodu získám zatajením funkce? Žádnou :-D Na počátku stála dětinská úvaha ( = "tuhle práci nehodlám dělat víc než pár let, chci ještě studovat, a proto se budu označovat za řadového, než to za mě převezme někdo jiný..."). No a už to tak zůstalo.

- Maminka bývá občas velmi nekonveční. Psychiatři její nekonvenčnost označují jako formu maniodepresivní psychózy.
---------------------------------------------------

Příště už fakt musím napsat něco pozitivního, vypadá to tady jak na emoblogu! :-D

G. Svýho času emo-girl par excellence.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama