31.10. víkend v luftu

1. listopadu 2013 v 1:01 | já
Mimochodem zrovna teď nemám žádnýho parťáka na prosincový pražský koncert Young Gods. Mi poraďte, co byste v takový situaci dělali vy? Asi nic, jako já, že? Šli byste sami. Jako já :-)

O víkendu se jedu socializovat. Jedu mezi samý drsný chlapy. Čili stejný lidi, jako jsem já sám, kdyby vám to nebylo jasný :-D ;-)

Byl jsem vždy vychovávaný k samostatnosti. K tomu, že nejprve je nutné se pořádně připravit a pak teprve do něčeho jít. A taky k tomu, umět vyřešit pokud možno všechno, co mě na cestě může potkat.
Asi proto stále ještě, i po více než roce, nejsem smířený s tím, jak diletantsky k tomu přistupuje někdo jiný a ještě se tím téměř chlubí. V pondělí jsem kvůli tomu nemohl usnout. Protože cítím, že je to špatně. Tak hluboko to ve mně vězí.
Bohužel nemůžu být moc konkrétní.
Jo a ještě jedna věc mě na tom štve (a vůbec mě to netěší). Že na to, co všechno jsem v téhle věci udělal, se mi dostalo dost málo ocenění. Chlapy musíte hodně chválit...nebo aspoň trochu... Když všude vidím svoje fotky, k jejichž autorství se nesmím přihlásit, a čtu si o příhodách, které se staly malinko jinak (i když je mi jasné, že uvedením celé pravdy by mohlo dojít k jistým škodám), tak mi z toho zkrátka není dobře. Zřejmě se hlásí o slovo moje ješitnost. Shame on me!

Hned jak jsem dnes vylezl z metra na Holešovicích, oslovila mě zvláštní osoba - nebyla už úplně mladá, ale měla dredy, prsa, karimatku a spacák, velmi velmi francouzský přízvuk v češtině a ptala se mě, kudy dojde k mostu. Z Holešovic měla namířeno až do Akropole. Určil jsem jí správný azimut, snad tam trefila :-)

Kempovací bus z Trelleborgu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Evš Evš | 1. listopadu 2013 v 15:22 | Reagovat

Chápu jaké to je, s těma fotkama, proto i když se chcu s někým o nějaké podělit, tak mám strach abych je pak neviděla někde kde být nemají. Nedá se s tím něco dělat? když víš která osoba ti je roznáší?

2 já | 4. listopadu 2013 v 1:44 | Reagovat

Tohle je trochu jiný případ. Strávil jsem s někým pár dní na cestách a vznikly z toho obrázky, které teď ten druhý veřejně používá spolu s těmi svými (a nejsem na nich já). O mé tehdejší přítomnosti by však nebylo moudré mluvit. Padá na mě z toho pak lítost, i když vím, že buď to je takhle, anebo by se muselo jít ven s celou pravdou a tím by si ta druhá osoba asi ublížila. Takže to řešit ani nemá smysl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama