28.10. osudový

29. října 2013 v 0:48 | já
Je svátek. Co takhle kdybych pro dnes opustil těžká témata a napsal něco o něčem lehkém, odlitém ze zinkové slitiny? :-D
---------------------------------------------------------------------

Sedíme proti sobě s Fau v pizzerii a rozprávíme o našich starostech a radostech. Třeba jak se její syn naučil chtít jídlo, sápe se sám do své židličky a s vyplazeným jazykem říká svá ranná životní moudra :-)

Nebo o tom, jak Fau (s mojí malou pomocí) konečně vyzrála na svůj dlouholetý problém s rodiči.
Nebo o tom, že naše obavy z cizích lidí jsou téměř totožné, a ji netrápí jen proto, že už má svoji rodinu.

Opravdu jsme si dnes celkem zajímavě popovídali.
-----------------------------------------------------------------------

Bylo to před prvními vánocemi po našem definitivním rozchodu. Tak nějak touto dobou. Měl jsem velké nutkání ty předešlé, nepovedené vánoce napravit. Dát jí nějaký superdárek. Zároveň jsem ji chtěl potěšit jen tak, z našeho čirého pevného přátelství. Když jsem v pohodě, inspirace chodí sama...

Má moc ráda poručíka Columba a jeho alter ego Petera Falka ( :-) )
Takže...fotku? Velkou a zarámovat? S autogramem?
Nebo všechny díly seriálu?
Některou z jeho typických propriet?
Fotku jeho manželky? :-D

Dobře, vyhrálo to jeho auto.
(Když kouknu na net dnes, pár podobných modelů mi google najde. Jestli si dobře vzpomínám, tenkrát jsem nenašel ani jeden.)
Model Peugeotu 403 ve verzi kabriolet vyrábí firma Welly v měřítku 1:18. To je tak akorát na hezký dárek.
Samotný model v červené barvě jsem s velkým štěstím sehnal v Černé růži. Myslím, že byl v ten čas jediný v republice. A já ho získal.


Tenhle už je odstrojený, tohle všechno z něj upadlo.

Dál bylo třeba ho na správných místech trochu otlouct :-)

A nastříkat tou správnou barvou.

Zase dát dohromady...


Ale samotné auto by nebylo ono. Co takhle něco pod něj?

A výsledek...

Udělal jí strašnou radost :-)
Tenhle dárek je pro mě jeden z mých nejlepších i proto, že za ním stálo čisté přátelství...
-------------------------------------------------------------

Svět je složen z míst obyčejných a z míst zajímavých. V nich se tvoří dějiny, v nich se odehrávají dramata!
Pro každého jsou to přirozeně místa jiná.
A víte co mě baví? Když se linky zdánlivě nesouvisejících příběhů na jednom z těch míst protínají.

Baví mě představovat si, jak zatímco jsme s Fau rytmicky rozpohybovávali stěnu převlékací kabinky v aquaparku, o tři kabinky dál si zrovna svlékala plavky H. a ještě netušila, že za pět let se poznáme.

Ve stejném městě jsem vyprovodil na cestu bez návratu svého kamaráda. Ne, neumřel. Pouze se zde již navždy odevzdal celibátu.

Tam nedaleko na parkoviště u trati jsem přivážel H. ze společných víkendů v Praze. Rozloučení bývala různá, jednou jsem nechtěl odjet já, podruhé mě nechtěla pustit ona...podle momentálního rozložení bojových sil.

A teď zrovna mě baví představa, jak zítra ráno H. vyběhne ze svého bytu a za prvním rohem se při běhu na autobus srazí s dívkou, přijíždějící zrovna na kole opačným směrem. "Sakra to nevíš po které straně se jezdí? Kolik ti je, třináct?" vypadne z ní v rozčilení.

V tom městě jistě sídlí kus poťouchlého božího smyslu pro humor :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama